My se zimy nebojíme

Náš 53. turistický výlet začal neslavně. Pěšky jsme došli k vlakovému nádraží, ale tam jsme nastoupili do nesprávného vlaku! Naštěstí jsme z něho stihli vystoupit a půlhodinku do odjezdu dalšího (již správného) vlaku jsme si ukrátili pitím kafíčka a hraním povídacích her. Od vlakové zastávky v Mladých Bukách to byl jen kousek k našemu prvnímu zastavení - lyžařskému areálu, kde jsme s úžasem pozorovali borce na lyžích i snowboardech, jak se neohroženě spouštějí ze svahu dolů. I nastupování na vleky byl pro nás mistrovský kousek. Popošli jsme i k místu, kde se učily lyžovat i úplně malinké i o něco větší děti, které měly svoji slalomovou dráhu z různých zvířátek a pohádkových postaviček a také svůj vlastní mini vlek. V areálu byla i bobová dráha a různé "občerstvovací stanice" a i sáňkaři si přišli na své.

A to vše bylo zalité sluncem - no pohádka. Ani jsme se odtamtud nemohli utrhnout. Ale měli jsme před sebou ještě pětikilometrovou cestu do "Horňáku". Zkusili jsme netradiční cestu za řekou, abychom se vyhnuli provozu a mohli jít lesní cestou.. Asi od půlky jsme museli trochu prošlapávat sníh, který napadl během noci, ale zvládli jsme to dobře.

Protože nás tlačil čas, šli jsme již od Kousala k hospodě Na hřišti nejkratší cestou - po chodníku.

Jídlo Na hřišti bylo moc dobré, mohli jsme si vybrat z několika chodů a pak už nám zbývala jen jízda MHDéčkem zpátky do města.